Historie obce Lešná
7. 3. 2009
Historie Lešné
Historie zámku, ale i celé obce se dá těžko doložit, což potvrzuje i rčení Jaroslava Sztefeka, který napsal, že existuje jen málo historických pramenů, které by nám mohly vysvětlit a upřesnit některá fakta, která zůstala nevyřešena a zahalena tajemstvím.
První písemná zmínka se nachází z roku 1355, kdy Vachno z Perné podstoupil paní Hilguntě na dvoru a jednom lánu z Lešné 13 hřiven. Další zmínka se píše 1365 o Smilu a Dětřichovi z Lešné, neb 1374 o Zavišovi z Lešné, který na svůj dvůr přijímá svého bratra, což se událo v roce 1381. Tehdy se uvádí o Janu, Závišovi a Dětřichovi s jeho chotí Hildegundou z Říkovic vzniklá pověst, O vodní panně, rusalce, která prý sídlila ve studni na zámku v Lešné a zjevovala se v rybníce mezi Lešnou a Hustopečemi. Dokonce tato pověst byla zdramatizována Fr. H. Bukovcem pod názvem „Zrušená přísaha“, pro hustopečské divadlo. Uběhla další léta a mnohé odkupy, po kterých získává v roce 1480 Lešnou rod Hanuši z Pržna, které přikupují Vysokou, Lhotku s mlýnem a dvorem, což tvoří počátek Lešenska. Vládnou však velmi krátce, neboť již v roce 1481 kupuje celé panství Benedikt Pražma z Bílkova, který byl pánem na Perné, avšak za své sídlo si volí Lešnou a na Perné zůstává pouze dvůr. Pražmové pak vládnou v Lešné po 147 let, kdy před závěrem tohoto vládnutí dědí celé panství Beneš Pražma, který svůj majetek předává nejdříve své první manželce Bohunce, po její smrti druhé choti Ludmile. V roce 1618 se nechává Beneš Pražma svésti k odboji proti králi Ferdinandu II., čímž se zařadil mezi rebely a z Moravy byl vyhoštěn. To však mělo za následek, že 6.3.1621 bylo do Lešné posláno Ferdinandovo vojsko, které celou Lešnou včetně kostela, fary a statku vypálilo. Co se za Pražmů udělalo, lehlo popelem. Tato událost byla nalezena v zápise z báně kostela.
V roce 1622 byl Beneš Pražma kardinálem Frant. z Ditrichštejna zapsán do seznamu původců rebelie a jeho jméno bylo dáno na pranýř. Byl odsouzen k smrti, avšak z vězení se mu podařilo uprchnout. Jak a kde ukončil svůj život, není známo. Zbylý majetek byl ponechán vdově Ludmile, která však musela dluhy manžela zaplatit, proto lešenské panství prodává v roce 1628 Martinu Půhončímu z Předností. Ten má zásluhu na tom, že se aktivně se svými syny podílel na obnově zničeného panství. Zaměřil se především na statek, výstavbu nového kostela a fary. Renovace probíhá až do roku 1635, kdy byl také dostavěn nový chrám Páně. Původní kamenná tvrz byla přebudována v pozdně renesanční zámek s vnitřní arkádovou dvoranou. V roce 1641 bylo panství prodáno postupně několika majitelům a to až do roku 1648, kdy celé panství bylo prodáno Františce Eleonoře Žerotínové, rozené Podstatské. Dědické právo postupně přechází na hraběcí rodinu Lažanských, která počala s renovací panství, úpravy zámeckého areálu, včetně přestavby celého kostela, který dostává tvar kříže. Dřevěný strop je nahrazen klembou. Výzdobu jak zámku, ale i kostela provedl moravský barokní malíř Josef Sattler, který obohatil kostel sv. Michala freskovou výzdobou. Pro přímý pobyt šlechty na zámku sloužilo 13 zařízených pokojů. K chodu zámku náleží pivovar s chmelnicí, vinohrad a vinopalma, zahrada a aranžerie. V 18. stol. Přechází panství do několika rukou, až do roku 1793, kdy celé panství kupuje Josef Beesse z Chrostiny a jeho rod vlastní Lešnou téměř 50 let. Za tuto dobu ovlivnili Beessové jak chod, tak i vzhled zámku k reprezentačním účelům. Hospodářská stavení byla přemístěna v letech 1820 – 1840 a na uvolněném prostoru byl zbudován park anglického původu na ploše 7,22 ha. Výsadba parku byla prováděna italskými zahradníky. Nebyl to však jen park, ale i Obora, kde po úpravách byla chována zvěř, a to mufloni a daňci. V roce 1887 přicházejí poslední majitelé hrabata Kinští ze Vchynic u Tetova. Noví majitelé upravují zámek do klasicistní podoby podle návrhu vídeňských architektů. Rod Kinských patřil v té době ke starým českým rodům. Hrabě Filip Kinský patřil k nejvýznamnějším osobám v Lešné na přelomu století. Aktivně se podílel na úpravách a výsadbě keřových forem v parku, který se svou bohatostí zařadil mezi nejbohatší parky. Byly zbudovány 2 rybníčky, 2 skleníky, kruhový bazén s vodotryskem Zároveň byl pokračovatelem chovu daňků, jeleňů, muflonů, později jezdeckých koní a různých plemen psů. Kinští vlastnili Lešnou až do roku 1945. Další období je zaznamenáno v jiných publikacích.
Tento text pochází z lešenské kroniky, kterou zpracoval Miroslav Kostiha
Historie zámku, ale i celé obce se dá těžko doložit, což potvrzuje i rčení Jaroslava Sztefeka, který napsal, že existuje jen málo historických pramenů, které by nám mohly vysvětlit a upřesnit některá fakta, která zůstala nevyřešena a zahalena tajemstvím.
První písemná zmínka se nachází z roku 1355, kdy Vachno z Perné podstoupil paní Hilguntě na dvoru a jednom lánu z Lešné 13 hřiven. Další zmínka se píše 1365 o Smilu a Dětřichovi z Lešné, neb 1374 o Zavišovi z Lešné, který na svůj dvůr přijímá svého bratra, což se událo v roce 1381. Tehdy se uvádí o Janu, Závišovi a Dětřichovi s jeho chotí Hildegundou z Říkovic vzniklá pověst, O vodní panně, rusalce, která prý sídlila ve studni na zámku v Lešné a zjevovala se v rybníce mezi Lešnou a Hustopečemi. Dokonce tato pověst byla zdramatizována Fr. H. Bukovcem pod názvem „Zrušená přísaha“, pro hustopečské divadlo. Uběhla další léta a mnohé odkupy, po kterých získává v roce 1480 Lešnou rod Hanuši z Pržna, které přikupují Vysokou, Lhotku s mlýnem a dvorem, což tvoří počátek Lešenska. Vládnou však velmi krátce, neboť již v roce 1481 kupuje celé panství Benedikt Pražma z Bílkova, který byl pánem na Perné, avšak za své sídlo si volí Lešnou a na Perné zůstává pouze dvůr. Pražmové pak vládnou v Lešné po 147 let, kdy před závěrem tohoto vládnutí dědí celé panství Beneš Pražma, který svůj majetek předává nejdříve své první manželce Bohunce, po její smrti druhé choti Ludmile. V roce 1618 se nechává Beneš Pražma svésti k odboji proti králi Ferdinandu II., čímž se zařadil mezi rebely a z Moravy byl vyhoštěn. To však mělo za následek, že 6.3.1621 bylo do Lešné posláno Ferdinandovo vojsko, které celou Lešnou včetně kostela, fary a statku vypálilo. Co se za Pražmů udělalo, lehlo popelem. Tato událost byla nalezena v zápise z báně kostela.
V roce 1622 byl Beneš Pražma kardinálem Frant. z Ditrichštejna zapsán do seznamu původců rebelie a jeho jméno bylo dáno na pranýř. Byl odsouzen k smrti, avšak z vězení se mu podařilo uprchnout. Jak a kde ukončil svůj život, není známo. Zbylý majetek byl ponechán vdově Ludmile, která však musela dluhy manžela zaplatit, proto lešenské panství prodává v roce 1628 Martinu Půhončímu z Předností. Ten má zásluhu na tom, že se aktivně se svými syny podílel na obnově zničeného panství. Zaměřil se především na statek, výstavbu nového kostela a fary. Renovace probíhá až do roku 1635, kdy byl také dostavěn nový chrám Páně. Původní kamenná tvrz byla přebudována v pozdně renesanční zámek s vnitřní arkádovou dvoranou. V roce 1641 bylo panství prodáno postupně několika majitelům a to až do roku 1648, kdy celé panství bylo prodáno Františce Eleonoře Žerotínové, rozené Podstatské. Dědické právo postupně přechází na hraběcí rodinu Lažanských, která počala s renovací panství, úpravy zámeckého areálu, včetně přestavby celého kostela, který dostává tvar kříže. Dřevěný strop je nahrazen klembou. Výzdobu jak zámku, ale i kostela provedl moravský barokní malíř Josef Sattler, který obohatil kostel sv. Michala freskovou výzdobou. Pro přímý pobyt šlechty na zámku sloužilo 13 zařízených pokojů. K chodu zámku náleží pivovar s chmelnicí, vinohrad a vinopalma, zahrada a aranžerie. V 18. stol. Přechází panství do několika rukou, až do roku 1793, kdy celé panství kupuje Josef Beesse z Chrostiny a jeho rod vlastní Lešnou téměř 50 let. Za tuto dobu ovlivnili Beessové jak chod, tak i vzhled zámku k reprezentačním účelům. Hospodářská stavení byla přemístěna v letech 1820 – 1840 a na uvolněném prostoru byl zbudován park anglického původu na ploše 7,22 ha. Výsadba parku byla prováděna italskými zahradníky. Nebyl to však jen park, ale i Obora, kde po úpravách byla chována zvěř, a to mufloni a daňci. V roce 1887 přicházejí poslední majitelé hrabata Kinští ze Vchynic u Tetova. Noví majitelé upravují zámek do klasicistní podoby podle návrhu vídeňských architektů. Rod Kinských patřil v té době ke starým českým rodům. Hrabě Filip Kinský patřil k nejvýznamnějším osobám v Lešné na přelomu století. Aktivně se podílel na úpravách a výsadbě keřových forem v parku, který se svou bohatostí zařadil mezi nejbohatší parky. Byly zbudovány 2 rybníčky, 2 skleníky, kruhový bazén s vodotryskem Zároveň byl pokračovatelem chovu daňků, jeleňů, muflonů, později jezdeckých koní a různých plemen psů. Kinští vlastnili Lešnou až do roku 1945. Další období je zaznamenáno v jiných publikacích.
Tento text pochází z lešenské kroniky, kterou zpracoval Miroslav Kostiha